Přednášet v Chicagu, učit tam symptotermální metodu? To je tedy bláznivý nápad!!! Vnitřní boje, rozhodování se… No, jestli to myslí naše vedoucí lékařka vážně, tak tedy spíše skvělá příležitost…. A tak si zjistím pár informací a uvidím….
No, vypadá to velice lákavě, ale co rodina, práce, tak daleká cesta… mám do toho jít nebo ne? Ale kdy jindy než teď? Navíc, taková příležitost se neopakuje! Dostanu se do sedmičlenného týmu z celé České republiky? Neuvěřitelné, dostala jsem se!!!
Přípravy, obavy do čeho jdeme a hodně očekávání. V Brně rozloučení s manželem a sedmičlenná výprava (5 žen a 2 muži nebo jinak 2 lékařky a 5 odborníků) míří autobusem do Vídně. Ve Vídni nástup do velkého pohodlného letadla, kde jsme strávili deset a půl hodiny bezproblémového letu.
Cestou jsme žasli nad nádherným Grónskem, které bylo plné slunce, sněhu, ledových ker – krása!!! A už se objevují mrakodrapy zasněženého a sluncem prosyceného Chicaga a co bude teď? Pohovor s úředníkem, otisky prstů, zavazadla…
Vyzvedli nás na letišti a dopravili nás až na místo určení – do České misie v Chicagu v Brookfieldu – místa našeho pobytu na dva týdny. Ubytovali jsme se a padli únavou – tento den měl díky časovému posunu 31 hodin…
Seznámili jsme se s prostředím, připravovali techniku, tiskli materiály na programy, kurzy, přednášky. Náš program začínal v pátek večer přednáškou paní doktorky O lidské sexualitě.
Následovala pracovně velice vydatná sobota, kdy od rána do večera probíhala první část kurzu symptotermální metody. Kurzu se účastnila početná skupina českých a slovenských manželů, kteří byli velice překvapeni přesností a jednoduchou logikou metody. Netušili, že metoda může mít širokou diagnostickou funkci a pomáhá při léčbě neplodnosti.
Paralelně s kurzem probíhal v jiném sále program pro dospívající děvčata „Být sama sebou“. Protože se už několik let věnuji také vztahové a sexuální výchově na školách dostala jsem ho na starost já s kolegyní. Program byl úžasný! Práce se skupinou dospívajících Američanek (s českými a slovenskými rodiči) ve věku 11 až 16 let byla podstatně jiná než v Čechách.
Děvčata jsou velice temperamentní, hlučná a sebevědomá. Zároveň velice respektují druhého, když mluví, dodržují nastavená pravidla. Jsou nadšená z jakékoliv akce, hry, aktivity. V této první části programu jsme hovořily o tématech: Já jako osobnost, moje image, etiketa, komunikace, vztahy… O přestávkách dívky tančily, snažily se nás jejich tance naučit – tolik energie a bezprostřednosti pohromadě jsem ještě nikdy nikde nezažila!!!
V neděli odpoledne byly v nabídce dvě naše přednášky a to Sexualita v manželství zpracovaná mým kolegou a moje přednáška Jak mluvit s dospívajícími a dětmi o vztazích a sexu. Následovaly zajímavé diskuze. S účastí jsme byli spokojeni a po víkendu velice unaveni.
V týdnu nám nastala klidnější část pobytu za oceánem a my prozkoumávali město, muzea a zajímavosti Chicaga.
Navštívili jsem centrum města Downtown, „fazoli“CloudGate v Millenium parku, mrakodrap John Hancock, katolickou katedrálu v Downtownu a nesmíme zapomenou na sochu Karla Havlíčka Borovského na nábřeží u Michigenského jezera a sochu Blanického rytíře u Univerzity Chicago věnovanou T.G Masarykovi – i v Americe se můžete cítit jako doma J.
Následovaly úžasné zážitky z technického muzea a místního obrovského akvária s velkou delfíní show. Kéž by to viděl náš syn Lukáš – ten delfíny miluje… V tomto akváriu jsme měli i osobního průvodce, tudíž i komentovanou prohlídku, od zkušeného hlubinného potápěče původem také z Čech.
Během týdne jsme českým a slovenským krajankám nabídli přednášku „Přechod – klimakterium“ a celou středu jsme byli všem zájemcům k dispozici pro osobní individuální konzultace různých problémů – vztahových i potíží v oblasti sexuality.
Ve čtvrtek a pátek jsme opět měli volnější poznávací program. Užili jsme si pohled na Chicago z největšího mrakodrapu Willis Tower, který měří 442 m,to je asi jen 104 poschodí. Ještě, že jsme nešli pěšky. Z této výšky jsme viděli toto velkoměsto jak ve dne, tak při západu slunce a následně i v noci.
Jeden celý den jsme procházeli přírodovědecké muzeum, kde mně přišla nejúžasnější expozice vykopaných a sestavených originálních koster pravěkých zvířat a dinosaurů. Tolik exponátů pohromadě jsem v Evropě nikde neviděla. Poslední volný den jsme strávili v Adlerově planetáriu a samozřejmě jsme nakoupili nějaké dárečky domů do našich rodin.
Pátek večer byla v naší nabídce přednáška Umění komunikace pro manžele – včetně komunikace tělem v sexuální oblasti – a opět následovala nabytá sobota pro manželské páry. Druhá část výuky symptotermální metody – celý den s praktickým procvičováním.
Já s kolegyní jsme se opět ujaly té obrovské nálože energie v podobě česko a slovenskoamerických dívek a celý den se věnovaly tématu partnerské vztahy, doba chození, sexualita, ale také zdravý životní styl a péči o sebe. Děvčata byla nadšená!
Nádherná slunečná neděle a dvě naše přednášky zakončovaly náš odborný program. Přednáška Úskalí antikoncepce prezentovaná jednou naší lékařkou a můj program pro mladší děvčata o dospívání a kráse fungování našeho ženského těla. Vždy žasnu, jak děvčátka ve věku kolem 11 let s obdivem hltají pozitivní slova o tom, že jejich tělo má v sobě potenciál stát se jednoho dne maminkou a darovat život novému člověku… Jak v sobě mají tu krásu vnímání svého jedinečného ženského těla, do té doby než jim to někdo zvenčí zkazí či nabourá nevhodnými poznámkami, mnohdy i ve vlastní rodině.
Dále jsme měli možnost navštívit dvě gynekologické ambulance v Chicagu, kde ordinují gynekologové podporující symptotermální metodu nebo jedinečné muzeum světové chirurgie. Následovalo balení, loučení a odlet.
Můj celkový dojem z Ameriky je úžasný – Chicago jsme zažili pod sněhem i ve světle slunce, přátelské prostředí, vstřícní lidé (taky si nás tam pozvali J), obětaví lidí, kteří se o nás starali, přátelské chování Čechů a Slováků žijících v Chicagu.
Zkušenost k nezaplacení!!! 14 dní, které mohou člověka posunout o veliký krok dále. Poznání, že má smysl se pouštět do dalších nových či větších projektů…, že by byly na řadě moje webové stránky???
Jsem velice vděčná. Vše se vydařilo, práci jsme odvedli velmi kvalitně… je zaseto…teď to necháme růst a my můžeme s klidným svědomím odjet zpět za našimi rodinami.
Co se ale děje u nás? V Evropě, v Čechách? To nikdo nečekal a vrátili jsme se po čtrnácti dnech z Ameriky do trochu jiné životní situace. Zrovna v ten den, kdy zavřeli školy, a dětem začaly „koronaprázdniny“, ale to už je jiný příběh.